Romana Krhutová

Když jsem zjistila, že mám napsat něco o sobě a vztahu k józe, tak jsem měla v hlavě pusto prázdno. Věděla jsem totiž, že žádný srdcervoucí příběh jogínky vás čekat nebude☺ Většinou čtete krásné příběhy, jak si lektoři jógy odmalička budovali vztah k tomuto cvičení či meditacím prostřednictvím člena rodiny anebo vnitřně cítili, že tohle je pro ně to pravé ořechové. Příběhy mají až magický nádech a vy hltáte každé slovíčko a přesně cítíte, o čem autor píše.

 

Tak u mě rozhodně jóga nebyla LÁSKA na první pohled a na PRAVÉ ořechové si nechte zajít chuť ☺

Jóga byla pro mě škatulka s nadpisem BLÁZNI a lidi, co se přivazují ke stromům, když se mají kácet.

Na  střední škole jsem se vydala po stopách aerobiku – tohle byla má vášeň. Rozhodla jsem se pro kurz, a tak se stala cvičitelkou aerobiku. Všechny styly jsem vítala s otevřenou náručí a bavilo mě absolvovat maratony a při řvoucí hudbě se dostávat do tanečního transu. Posilovat tak, že druhý den nemůžete chodit. Kromě toho jsem navštěvovala i posilovnu a chodila na lekce spinningu, vyzkoušela alpinning, fitbox, jumping, pilates.

Znáte možná situace, že když se něčemu moc bráníte, tak vám přijde přesně tato situace do života? Asi všichni jsme tohle zažili, a proto i na mě čekala tato lekce…

Pouze ze své zvědavosti jsem se jednou vydala k panu astrologovi na výklad a dozvěděla jsem se, že přesně pro mě je vhodné cvičení jógy, meditace a ženské tance, kde budu nabírat svou ztracenou ženskou energii.

Absolutně jsem mu nerozuměla; mluvil na mě řečí, kterou jsem odmítala přijmout, a navíc se mi chtělo šíleně smát, že mám co? Meditovat a cvičit jógu? Vyloučeno!

Svým způsobem mě „dotlačil“ na přesně takové kurzy ke své kamarádce, která kurzy organizuje, a domluvil mi nejbližší termín celodenního semináře. Kamarádka byla velmi sympatická paní doktorka, a to bylo tak jediné, co mě uklidňovalo.

Začátky byly příšerné. Zjistila jsem, že na začátku hodiny se zpívá, potom následovalo cvičení, kde jsem byla úplně mimo. Nebyla jsem schopna dokončit žádný cvik. Byla jsem zvyklá na aerobikový maraton, ale měla jsem problém přežít hodinu jógy ☹ – a dále drmolit dokola nějaká slova, kterým jsem vůbec nerozuměla; a na závěr meditace – zde jsem si hodila prostě šlofíka ☺ Trénovali jsme zůstat v klidu a na nic nemyslet, ale já už měla v mysli naplánován skoro celý další týden ☺. Motivovalo mě, že bych mohla vylepšit své protažení, a také to, že jsem si připadala z celé skupiny největší nemehlo ☺.

Začala jsem cvičit jógu jako doplněk ke svým aktivnějším koníčkům. Dlouho jsem si připadala trapně, že sedím v tureckém sedu, zpívám OM ( v mém případě odříkávám) a ukláním se s dlaněmi spojenými před hrudníkem.

Několikrát jsem s jógou přestala a opět se k ní vrátila. Začala zkoušet jiné druhy a začala navštěvovat i různá centra a akce. Začítala jsem se do knih a článků, které úzce souviseli s touto filozofií, a nějakým záhadným způsobem jsem sama v sobě začala objevovat pocit, že mi přestalo vadit zpívání a modlení se a že mě nezajímá už jen protažení těla, ale začala mě zajímat i duše. Začalo mi docházet, že naše duše je úzce spjata s naším tělem. Časem se začal proměňovat i můj jídelníček a já přicházela víc a víc na chuť spíše vegetariánským a veganským jídlům.

Začala jsem dostávat odpovědi  na spoustu otázek  a do mého života začalo přicházet spousta znamení a inspirativních lidí.

Budu se těšit na (ne)jen společné hodiny jógy, ale také na párovou jógu s vámi aneb Ve 2 se to lépe táhne, masážní workshopy a jiná inspirativní setkání, která mě obohacují v tvorbě a schopnosti užívat si život všemi smysly.

Jednoduše řečeno:  jsem nadšenec jógy, milovník veg(etariá)anského jídla, fanoušek přírodní kosmetiky, hříšník dobrého vína, neustále poznávající cestovatelka  a divící se brunetka, která již nějaký ten rok objevuje samu sebe a moc ji tohle baví ☺

Romana Zemánková.